Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vítek Peřina: Vidličky a nože

20. 3. 2010

PŘÍBOR A JEHO ROLE V ŽIVOTĚ

 

ŽENA  Dobrou chuť! (dá se do jídla)

MUŽ            Dobrou!

Zatímco žena s chutí obědvá,

muž na opačném konci stolu převrací v ruce nůž

a brumlá si pro sebe cosi pod vousy.

MUŽ            Nůž…to je muž! Dlouhý, vzpřímený…. a na konci ho rozšiřuje ostří …žalud! Řeže, fiká, toť muž, ten nůž! (vezme do ruky i vidličku)

            Vidlička? Jednoznačně žena! Jak si to brání, vidíš to mřížoví? Ale není jí to nic platné, na nůž je krátká, hle - (zajede nožem mezi hroty vidličky a pohybuje jím tam i zpět, pak ji odloží a do ruky uchopí lžíci)  A polévková lžíce? Toť opět ženská …bez debaty. Ale s ní nůž mnoho nesvede. Ostatně, jeho místo na stole jest po jejím boku, a to nutně něco značí… Bude to nejspíš jeho matka! Jistěže, jak jinak! Matka, její syn a snacha.

A kompotová lžička? Od báby lžíce - vnučka! Však se podoba dědí nejvíce po prarodičích, no ne? Jen ten dezertní příbor s nožem v čele mi nejde z hlavy…Je to vůbec nůž? Pche, nožík! Nožíček, ale bez ostří! To není nože syn, a pokud ano, tak se nějak nevyvedl. Ani to, ani ono, jaká je jeho role? Možná, že to bude ten… tamten… …latentní, samozřejmě…

ŽENA         Miláčku, proč nejíš? Nemáš to málo teplé?

MUŽ           Naopak, drahá, až moc.

ŽENA  Ale vždyť jsi ještě nesnědl ani sousto!?! Sigmunde!! Že ty se zase zabýváš tím svým příborem!?

MUŽ            (chvatně se pouští do jídla) Odpusť, lásko! Vidíš? Už jím! Hmmm…! Delikatesní!!

                                                         

             Věnováno Sigmundu Freudovi, nejslavnějším rodákovi z Příbora.

 

 

 

NABĚRAČKA

 

Na okraji kuchyňské linky vzlyká naběračka.

Přisedne si k ní cedník.

CEDNÍK                     Paní naběračko, vás něco trápí, viďte? Co vás znám, tak pořád takto povzlykáváte…

NABĚRAČKA         Já nevím, co se mnou je. Nevím. Celý se život se mi chce plakat…

CEDNÍK                     Tak se jednou pořádně vyplačte! To pomůže!

NABĚRAČKA             Já se snažím, ale nejde to! Pořád k pláči jenom nabírám! Celý život jenom nabírám….

Naběračka dál tiše nabírá k pláči, ten se nedostavuje. Cedník si rozpačitě škrábe břicho.

 

 

VIDLIČKY A NOŽE

 

Hádaly se nože s vidličkami v příborníku jedné restaurace,

kdo z nich je při jídle důležitější.

My řežeme maso, tvrdily nože.

A my vám ho držíme, jinak byste nic nezmohly, tvrdily vidličky.

My krájíme.

My nabíráme.

My.

My.

Já.

Já.

Vložila se do toho stará lžíce:

Nechci vás vyrušovat, ale prý to tady celé koupili

Číňani.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA